Vnitřní Autopilot
Dneska sem se probudil a uvědomil si zajímavou a divnou věc. A to tu, že už nepřemejšlim sám nad sebou tak intenzivně jako kdysi. Ještě třeba v létě jsem si intenzivně uvědomoval své já, a své ego a tím egem a vlastním mozkem jsem se nechal pohlcovat, zmítat a ničit. Teď už nic. Jedu na volnoběh. Ještě v létě jsem si intenzivně uvědomoval VŠECHNO, ale všecičko, co se mi děje. Příklad: Vešel jsem do obchodu s potravinama. Byli tam čtyři lidi, dva prodavači. Jeden z lidí se divně ošíval, další byl apatický, třetí byl neutrální, čtvrtý agresivní. Z prvního a posledního člověka jsem získal nepříjemný pocit a to ovlivnilo můj nákup. Zakoktal jsem se, po zádech mi stékal pot. Cítil jsem změněnou atmosféru v prodejně, cítil jsem, že kdyby ošívací a agresivní typ odešli, bylo by mi lépe. Uvědomoval jsem si tyto věci: Člověk číslo jedna jede na pervitinu a je možné, že mě napadne. Člověk číslo čtyři křičí na prodavačky. Je neurvalý. Bude křičet na mě a asi mě napadne. Člověk číslo jedna