Láska k Olomouci

 ... Co je to láska?

... Láska znamená chodit městem, a cítit ten intenzivní, hřejivý pocit. Láska znamená chodit, a cítit tu EUFORII, Cítit to nadšení, tu radost, z toho - z toho, že tu můžeš být. Ty. Teď. A tady. Z toho, že chodíš ulicemi, a ty ulice tě hřejí, hřejí tě lidi v nich, že tě hřeje intenzivně ta a t m o s f é r a. 

Moc, opravdu moc bych si přál být té atmosféře víc nablízku... 

Proplouvat ní denně, těmi ulicemi, víš? Denisovou, Koželužskou, Hrnčířskou, Náměstím Republiky... Tam vládne to, co cítím nejvíc. Ten intenzivní pocit radosti... Ta emoce, že tu můžu být. Zrovna teď. A tady. 

To je to, co mne činí šťastným. 

Ta intenzivní láska, kterou cítím k pouhému městu. Je to i silnější, intenzivnější a euforičtější cit, než který jsem kdy cítil k jakémukoliv člověku. Je to čistá láska. Opravdu. Bez nároků a žádostí, bez potřeb a utrpení. Je to čistá emoce, odproštěná od veškerých hloupých, lidských nadstandardů, plná těch nejčistších a nejniternějších citů.

Vždy, když chodím Denisovou, Univerzitní nebo jinou ulicí, tak lásku cítím. Vždy když nakupuji v hanáckém Kauflandu nebo proháním skateboard hanáckým Baumaxem, tak ji cítím... Je to tak intenzivní emoce, že vím, že ji nikdy nic nezničí. 

Olomouc je věčná.

Již teď vím, že tady chci strávit svou:

Přítomnost

Minulost 

I budoucnost.

Je jen na tobě, jak se k tomu postavíš.

Já prostě jenom vím, že s Olomoucí mám vztah.

Vztah pražáka a Hané, vztah který trvá už od roku 2011, a nikdy nepřestane....

...je jen na tobě jak se k tomu postavíš...

Miluju tě Olomouci.

Miluju tě hrozně moc.

Tvůj Pražák.